Uštknutí zmijí obecnou

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

 

V České republice je jediným volně žijícím jedovatým hadem zmije obecná. Vyskytuje se převážně v podhorských a horských oblastech do nadmořské výšky 1 500 m. Zmije obývá listnaté a smíšené lesy, louky, paseky, kamenité a skalnaté terény, při překonávání vodních překážek není vyloučen ani výskyt ve vodě.

Zmije dosahuje délky 40 až 60 cm – hlava má trojúhelníkový tvar, zornice očí jsou vertikálně štěrbinovité (na rozdíl od užovky, která má oválnou hlavu a kulaté zornice). Zbarvení je variabilní, charakteristický tmavý klikatý pruh může chybět, vyskytuje se i černě zbarvená zmije. Zabarvení se liší dle prostředí, ve kterém zmije žije.

Zmije má mnoho přirozených nepřátel, jako např. ježka, větší užovky či dravé ptáky. V České republice patří zmije mezi kriticky ohrožené druhy, a tedy ji řadíme mezi zvláště chráněné živočichy.

 

Rozmnožování

Po jarním probuzení v březnu až v dubnu začíná pro zmiji období námluv a mezi samečky dochází k bojům o samičky. Zmije patří mezi živorodé druhy, tedy rodí živá mláďata, nejčastěji v období srpna až září. Samice obvykle porodí 6-20 mláďat, která měří do 180 mm. Pohlavně dospívají mezi čtvrtým a pátým rokem.

 

Uštknutí

Uštknutí zmijí obecnou není příliš časté. Dochází k němu v řádu desítek případů ročně. Každé kousnutí navíc neznamená vždy intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány.  Ve čtvrtině případů, při zastrašovacím obranném kousnutí, k žádným projevům intoxikace nedochází, hovoříme o tzv. suchém kousnutí (dry bite). Za posledních 30 let u nás nebylo zaznamenáno úmrtí v souvislosti se zmijím uštknutím. Pro zdravého dospělého člověka nepředstavuje zmije vážnější zdravotní riziko, nicméně pro oslabené jedince či děti může představovat vážnou hrozbu.

 

Prevence uštknutí

Případnému uštknutí lze vhodným chováním předejít:

  • Zvolit vhodné oblečení – kotníková obuv, dlouhé kalhoty
  • Hadi neslyší, vnímají především otřesy, a proto se doporučuje chůze tzv. „těžkou nohou“, kdy otřesy půdy hada vyplaší
  • Nesbírat dřevo po setmění
  • Nesahat do děr, kam není vidět
  • Nesedat si na předem na nezkontrolovaná místa
  • Dodržovat bezpečnou vzdálenost od hada – více než dva metry

 

Příznaky intoxikace

  • Místní – Po uštknutí jsou v místě patrné dvě drobné ranky po jedových zubech hada, většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny asi 8-12 mm podle velikosti hada. Může se také stát, že se zmije nezakousne oběma jedovými zuby a na kůži se objeví ranka jedna, případně pouze škrábnutí. Pokud dojde alespoň k minimálnímu vstříknutí jedu, rána je bolestivá a okolí začne otékat. Otok může postupovat a později bývá doprovázen zduřením místních lymfatických uzlin, bolestí a pocitem napětí v končetině. Maxima většinou dosahuje do 48 hodin, může se však vyvíjet i déle.Ve výjimečných případech, spíše u dětí, může být otok extrémně velký a zasáhnout celou končetinu, nebo dokonce přestoupit přes uzliny až na trup. Po uplynutí 3-4 dnů začnou většinou místní příznaky odeznívat, u významnějších postižení mohou obtíže ustupovat pomaleji, 1 až 2 týdny. Zvýšená citlivost nebo měnlivá bolestivost v místě uštknutí, případně končetině, může přetrvávat až měsíce.
  • Celkové – Prvními celkovými příznaky intoxikace bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav může být provázen bolestmi břicha a průjmem. Tyto symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin. Nebezpečným projevem u závažnějších intoxikací je pokles krevního tlaku, extrémně pak až selhávání oběhového systému s projevy šoku a případnou ztrátou vědomí. Závažné oběhové změny jsou však velmi vzácné. Průběh běžné intoxikace se většinou vyvíjí v řádu desítek minut, bývá tedy dostatek času dopravit postiženého do zdravotnického zařízení.

 

Alergická reakce

Nebezpečnější než intoxikace jedem, může být prudká alergická reakce na složky jedu. V extrémních případech může vést až k závažnému akutnímu ohrožení postiženého. Zmijí jed má alergizující povahu a mimo jiné také zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně). Při alergii na tyto jedy bude přítomna pravděpodobně i alergie na jed zmijí. V případě nástupu alergické reakce (svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání a pálení očí) je nutno neprodleně vyhledat nebo přivolat zdravotnickou záchrannou službu.

 

První pomoc

Pro dospělého člověka neznamená uštknutí zmijí obecnou závažné ohrožení, přesto je vhodné k intoxikaci přistupovat s plnou vážností. Doporučený postup první pomoci nutno dodržovat u dětí!

  • První pomoc spočívá ve znehybnění postižené končetiny, např. volnější bandáží k tělu a v imobilizaci pacienta samotného. Nedoporučuje se žádný zbytečný pohyb, aby svalová činnost zbytečně nezvyšovala vstřebávání jedu do krve. Vhodné je ovázat končetinu nad místem uštknutí směrem k tělu elastickým obinadlem anebo jakoukoliv pevnější látkou.
  • Před imobilizací končetiny je nutné pacientovi již v přednemocniční péči sundat z těla do budoucna „škrtící předměty“ jako jsou prstýnky, řetízky, hodinky apod., které by při postupujícím otoku postiženého mohly poškodit.
  • Rozřezávání rány, její vypalování, vyplachování nebo vysávání, ani zaškrcování končetiny je zakázáno. Tyto manipulace nejsou účinné pro oslabení celkových projevů intoxikace a mohou zhoršit poškození tkání v místě uštknutí.
  • Přiložení chladného obkladu zpomaluje vstřebávání jedu a mírní otok.
  • Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků, je možno podávat nápoje. Káva s kofeinem a alkohol nejsou pro zrychlení srdeční činnosti vhodné.
  • Místo uštknutí jakýmkoliv hadem musí být ošetřeno (vyčištění, dezinfekce a sterilní obvaz rány).
  • Při rozvoji známek intoxikace, zvláště celkových a v případě uštknutí dětí, se doporučuje povolat zdravotnickou záchrannou službu.
  • I v případě, kdy se nerozvinou příznaky intoxikace, je vhodné navštívit zdravotnické zařízení.
  • Nikdy se hada nepokoušejte chytit! Pokud lze, můžete jej vyfotit pro následnou snazší identifikaci.

 

Zdroje:

1. Lexikon zvířat Zoo Praha: Zmije obecná (Vipera berus). ZOO Praha [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat?d=327-zmije-obecna&start=327%20[online].%20[cit.%202021-6-21].

2. PRAŽÁKOVÁ, Zuzana a Romana PUCHOLTOVÁ. Uštknutí jedovatým hadem. Medicína pro praxi [online]. Olomouc: Solen, 2019, 16(5), 346-350 [cit. 2021-7-21]. ISSN 1803-5310. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2019/05/14.pdf

3. Uštknutí zmijí obecnou Vipera berus. Klinika Anesteziologie, Resuscitace a Intenzivní Medicíny 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1. lékařská fakulta UK Všeobecná fakultní nemocnice v Praze [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: http://www.karim-vfn.cz/cz/nase-klinika/toxinologicke-centrum/ustknuti-zmiji-obecnou-vipera-berus.html

3. VALENTA, Jiří. Živočichové: Uštknutí zmijí obecnou (Vipera berus). TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/zivocichove

 

 

 

Středa, 21. Červenec 2021