Tropické dny – praktické rady, jak je zvládnout

Zdroj: 21. století.cz

 

Jako letní den označujeme den, kdy maximální teplota dosáhne nebo překročí hranici 25 °C. Nejvíce letních dní se v ČR vyskytuje na jižní Moravě (průměrně 60 a více), naopak minimum letních dnů nalezneme v polohách nad 1000 metrů nad mořem (méně než 10 ročně).

Během tropického dne teplota dosáhne nebo překročí 30 °C. Největším počtem tropických dnů se může pyšnit opět jih Moravy (až přes 13), naopak nejméně jich zažijeme v polohách nad 1000 m n.m., kde se tropické dny vyskytují zcela výjimečně (průměrně méně než jednou za rok). Kromě tropického dne existuje i tropická noc, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Průměrně se v ČR vyskytuje 0,1 až 0,5 tropických nocí ročně. Nejvíce tropických nocí se vyskytuje v centru Prahy kvůli vlivu tzv. městského tepelného ostrova – jedná se o městskou zástavbu, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami.

Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, avšak mezi hlavní rizikové skupiny patří osoby nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící či velmi drobné ženy, dlouhodobě nemocní (srdce, vysoký krevní tlak, obezita) a lidé užívající některé léky (např. na depresi, nespavost apod.). Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. I horké dny lze však lze zvládnout za dodržení základních pravidel.

 

Jak se oblékat?

Noste lehké, netísnivé oděvy světlých barev, s převahou přírodních materiálů. Světlá barva pomáhá méně absorbovat horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, protože se v nich méně potíme. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté tělo lehkým, světlým a prodyšným oděvem. Nezakryté části těla je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším. Důležitá je pokrývka hlavy, která nás ochrání před úžehem (přehřátí mozku). Použít můžeme i slunečník, deštník, případně cokoli, co poskytne hlavě stín. Oči chraňme slunečními brýlemi. Nevystavujte se zbytečně slunci, zejména v poledních hodinách.  

 

Jak pít a co pít?

Nejvhodnější je pít čistou vodu střídavě s minerálkou (doplní ztrátu solí způsobenou nadměrným pocením). Lze pít i chlazený slabý čaj, ať už černý či bylinkový. Nevhodné jsou nápoje s vysokým obsahem cukru (vysoký příjem cukru způsobuje, že tělo mění cukr na teplo a pocit horka se tím naopak zvyšuje).

Vypijte nejméně 2-3 litry tekutin za den, při tělesné aktivitě 2-4 sklenice každou hodinu. Nuťte pít zejména děti a seniory, často nemívají pocit žízně.

 

Jakou volit stravu?

Ideální jsou lehká a snadno stravitelná jídla, jako např. studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty či lehké pomazánky bez majonéz. Organismus nepotřebuje další zátěž, tučná a na bílkoviny bohatá jídla opět zvyšují produkci tepla organismu. Jezte po menších dávkách, častěji, vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám, jako jsou majonézové saláty, měkké salámy apod.

 

Jak pracovat s klimatizací?

  • Při pobytu v klimatizovaném prostoru nezapomínejme na větší ztrátu tekutin kvůli dýchání suchého vzduchu, tedy opět častěji pijte, podobně jako při sportu.
  • Neměli bychom prostory klimatizací přechladit. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší, než je okolní teplota (venkovní teplota je 35 °C, klimatizovaný prostor by měl mít okolo 29 stupňů).
  • Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku. Výsledkem je větší náchylnost k respiračním onemocněním, bolestem v krku – angínám a k onemocnění močových cest. Důvodem je skutečnost, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze.
  • Zásadní věcí je tedy klimatizovat pomalu a neagresivně, kdy klimatizaci vlastně na sobě ani moc necítíme. Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima, že je vám proudění studeného vzduchu nepříjemné, je to špatně, klimatizace je přechlazená. Budeme-li vycházet z agresivněji klimatizované místnosti, je také dobré se nejprve krátce aklimatizovat například na chodbě bez klimatizace a až poté vyjít do horka vně budovy. Stejný problém je i u klimatizací v autě. Vychlazené auto je příjemné, ale při vystupování se tělo teplotnímu šoku s možnými následnými zdravotními problémy nevyhne.

 

Co by měl člověk sledovat kromě teplot, resp. jakou roli hraje vlhkost vzduchu?

Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, snižuje se naše schopnost soustředit se, zvyšuje se hustota krve, a to přináší větší nároky na krevní oběh) zhoršuje se prokrvení periferie a mozku). U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkovou „nepohodou“ je spojený stres, snížení pracovní výkonnosti. Nebezpečnou kombinací je extrémní horko a vysoká vlhkost vzduchu, protože čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší teplotu snese lidský organismus.

 

Když přijde přehřátí

Úpal je selhání regulace tělesné teploty projevující se suchou horkou červenou pokožkou, horečkou bez pocení, rychlým silným pulzem a tepavou bolestí hlavy, únavou, zmateností, závratí, nevolností až zvracením, bezvědomím.

  • Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Například otírejte postiženého houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, pokud snese, lze použít i chladnější sprchu.
  • Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C.
  • Nedávejte postiženému pít.
  • Zatímco postiženého chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc.
  • V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.
  • Při mírnější formě: Je-li na počátku jen zvýšená teplota (do 38 °C) – postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).

 

Křeče

Mohou se objevit i křeče, které jsou způsobeny pocením (ztrácíme vodu a ionty). Křeče se vyskytují obvykle v oblasti břicha a končetin, mohou se dostavovat v souvislosti s namáhavou činností.

  • V případě křečí ukončete namáhavou činnost a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě
  • Pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce
  • Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním
  • Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře
  • Pokud křeče ustoupí, relaxujte a k namáhavé činnosti se ještě několik hodin nevracejte, i když se jinak cítíte dobře – další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z přehřátí.

 

Jak poznám vyčerpání z přehřátí?

  • Takové vyčerpání z přehřátí může vzniknout i několik dní po expozici vysoké teplotě, při nevyvážené náhradě tekutin. Jedná se o odpověď organismu na nadměrnou ztrátu vody a solí pocením.
  • Vyčerpání se projevuje pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy. Člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a podat tekutiny po doušcích, v případě nevolnosti tekutiny nepodávat. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, vždy kontaktovat lékaře a dle jeho rad postupovat dále.  

 

Na koupání s rozmyslem

Voda a koupání představují příjemné osvěžení, ale musíme dávat pozor na řasy a sinice, které se kvůli vysokým teplotám přemnožují. Jiná nebezpečí spočívají ve skocích do vody, kdy přehřáté tělo náhle ochladíme ledovou vodou, což může způsobit svalové křeče. Bezpečnější variantou je postupné ochlazování. Ani u vody nezapomínáme na ochranu před sluncem a dostatečný pitný režim. Zejména ženy by si měly dávat pozor na dlouhé nošení mokrých plavek, kdy dochází k zapaření a tím vzniká ideální prostředí pro kvasinky způsobující řadu gynekologických problémů.

 

Zdroje

1. Městský tepelný ostrov. Wikipedie [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%BD_tepeln%C3%BD_ostrov

2. PEŠTOVÁ, Zuzana. Letní, tropický, mrazový den… Co to znamená? Meteopress [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné z: https://www.meteopress.cz/vysvetleni/letni-tropicky-mrazovy-den-co-to-zn...

3. Jak si chránit zdraví v tropických dnech? Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné z: http://www.szu.cz/jak-si-chranit-zdravi-v-tropickych-dnech

4. Tropické teploty nedělají dobře nikomu. Ale seniorům obzvlášť. I60.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné z: https://www.i60.cz/clanek/detail/1227/tropicke-teploty-nedelaji-dobre-ni...