Světový den prevence sebevražd 2021

 

V souvislosti s pandemií COVID-19 se celý svět potýkal se sociální izolací, finančním stresem, ztrátou zaměstnání, ale také nárůstem duševních onemocnění. Všechny tyto faktory představují v tomto směru riziko. Odborná veřejnost upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám.

Sebevraždy se váží na příčiny smrti kódované podle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů (MKN-10) jako X60–X84. Od roku 2005 zahrnují údaje také příčinu Y87 (následky úmyslného sebepoškození). Údaje o sebevraždách vycházejí z Listu o prohlídce zemřelého, který vyplňuje lékař, jenž prohlídku provedl (zdrojem dat je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR).

Český statistický úřad má k dispozici údaje o počtu sebevražd na našem  území od roku 1876. Pokud se zaměříme na míru úmrtnosti, tedy na počet sebevražd v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, hovoříme o 12,7 případech na  100 tisíc obyvatel (rok 2018). Podíl sebevražd na celkovém počtu zemřelých na vnější příčiny (které dále zahrnují např. nehody, otravy, utonutí, napadení či komplikace zdravotní péče) se od počátku 60. let do poloviny 90. let 20. století postupně snižoval. Historicky nejméně sebevražd bylo zaznamenáno v letech 1995–1996 (20 % ze všech zemřelých na vnější příčiny). V současné době se jedná o 28 % sebevražd z kategorie vnějších příčin.

Sebevraždy podle pohlaví a věku

Muži měli a mají statisticky vyšší tendence ukončit svůj život. V současné době připadá na 1 sebevraždu ženy 4,2 sebevraždy muže.

Sebevraždy podle způsobu provedení

Nejvíce lidí volí pro svůj dobrovolný odchod smrt oběšením. U mužů tento způsob převažuje výrazněji než u žen: v období 2014–2018 umřelo oběšením 60 % sebevrahů-mužů (v minulých letech to bylo i více než 60 %), zatímco mezi ženami jen 36 % (dříve okolo 40–45 %). Druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy je u žen otrávení (23 %), zatímco u mužů je to v současné době zastřelení (14 %), které je u žen evidováno naopak zřídka (2 %). Další větší skupinu sebevražd (zejména u žen) naplňují sebevraždy skokem z výše, v období 2014–2018 představovaly u mužů 8 % a u žen 21 % (oproti předchozím obdobím se jejich zastoupení zvýšilo).

Struktura sebevražd podle způsobu provedení se liší v závislosti na věku. Do 40 let věku bývají často zastoupeny sebevraždy skokem pod vlak, auto.

 

Zdroj: ČSÚ, 2021

 

Sebevraždy období

Lidé se mnohdy domnívají, že většina sebevražd se děje o Vánocích či v průběhu podzimních měsíců. Dostupná data tomu nenasvědčují. Prosinec bývá měsícem s nejmenším počtem sebevražd (7 % ročního počtu), naopak jarní měsíce vykazují maximální počet zemřelých (9 % ročního počtu). Sebevražednost se mění nejen podle měsíců, ale i dle dnů v týdnu. Relativně více sebevražd je zaznamenáno v pondělí (15,6 %), méně o víkendu (13,1 %).

V průměru denně spáchají sebevraždu 4 osoby. Nejvyšší denní počet evidovaný za posledních deset let byl 14 případů (dne 15. 9. 2014). V roce 2018 bylo spácháno nejvíce sebevražd 28. 5. (celkem 10 případů). Podrobná data lze nalézt v publikaci Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech - 2009 až 2018 a v Demografických ročenkách ČR.

Prevence

MZČR na tuto situaci zareagovalo a koncipovalo Národní akční plán prevence sebevražd na léta 2019-2030 (NAPPS), jehož cílem je přispět ke snižování sebevražednosti v České republice. Jedná se o první strategický dokument, který se zabývá prevencí sebepoškozování a sebevražedného jednání, a který stanovuje konkrétní postupy pro její naplňování. Téma sebevražd je ve společnosti celkově stále silně stigmatizováno, proto by NAPPS měl být účinný shodně s Národním akčním plánem pro duševní zdraví 2020-2030.

ČR se prostřednictvím kolegů z Národního ústavu duševního zdraví podílí na přípravách nového evropského projektu ImpleMENTAL, který se zaměřuje na přenesení dobré praxe prevence sebevražd z Rakouska, které má s komplexní prevencí v této oblasti dlouhodobé zkušenosti. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem je také připravován akreditovaný kurz pro učitele o sebepoškozování a sebevražedném chování u dospívajících. Souběžně také probíhá projekt Supreme-mh, který se zabývá monitoringem a posilováním duševního zdraví dětí a adolescentů. „V rámci Supreme-mh se od září 2021 bude pilotovat vzdělávací program Všech pět pohromadě, který si klade za cíl zvýšit duševní gramotnost u dětí ve věku 11–13 let.

 

Zdroj

Sebevraždy. Český statistický úřad [online]. 9.9.2021 [cit. 2021-9-9]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj

Sebevražednost v ČR stagnuje, psychická zátěž v důsledku pandemie se však může projevit později. Pomoci mají nové projekty. Národní ústav duševního zdraví [online]. 8.9.2021 [cit. 2021-9-9]. Dostupné z: https://www.nudz.cz/files/pdf/tz-sebevrazednost-v-cr-stagnuje.pdf