Školní úrazy

Škola má dle zákona povinnost zajistit žákům bezpečnost a zdraví po celý čas, kdy jsou v její péči.

Zdroj: https://www.bezpecnostprace.info

 

Definice pojmu školní úraz

Současná legislativa nezná pojem „školní úraz“. Pro tyto situace využíváme ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon – dále „ŠZ“), které stanovuje školám a školským zařízením povinnost evidovat úrazy, ke kterým došlo při vzdělávání nebo činnosti přímo související s poskytováním školských služeb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) definuje způsob evidence úrazů a jejich hlášení vyhláškou 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků, studentů v platném znění. Výše zmiňovaná legislativa je závazná pro školy a školská zařízení v gesci MŠMT. Nyní již víme, že termín školní úraz v legislativě nenalezneme, ale pro snadnější orientaci v textu zůstaneme u tohoto termínu.

 

Co je školní úraz?

Úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb.

  • úrazy na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku
  • úrazy při sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách.

 

Co nelze považovat za školní úraz?

  • úraz, který se stal na cestě do školy a zpět
  • úraz na cestě na místo nebo cestou zpět, které bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu

 

Kdo školní úrazy eviduje?

Tuto kategorii úrazů monitoruje Česká školní inspekce (ČŠI).

 

Jaká je současná situace?

V uplynulém akademickém roce 2019/2020 obdržela ČŠI celkem 29 864 hlášení. Vzhledem k epidemiologické situaci, kdy převážná část výuky probíhala distanční formou, se jedná o 15 862 případů méně, než v předešlém akademickém roce 2018/2019.

Kromě absolutních čísel také sledujeme tzv. index školní úrazovosti, který definujeme jako počet úrazů na 100 žáků. V akademickém roce 2019/2020 se index školní úrazovosti pohyboval okolo hodnoty 1,57. Z následující tabulky je patrné, že základní školy dlouhodobě vykazují nejvyšší počet úrazů.

 

Zdroj: ČŠI, Počty úrazů podle druhy školy

 

Na základě indexu školní úrazovosti můžeme konstatovat, že nejvyšší úrazovost byla zaznamenána ve školách Kraje Vysočina, naopak nejnižší míra školní úrazovosti zůstává v Praze.

 

Zdroj: ČŠI, Index úrazovosti v krajích

 

Nejčastěji dochází k úrazům při hodinách tělesné výchovy či o přestávkách, jak zobrazuje následující Graf.

 

Zdroj: ČŠI, Poměr vzniku úrazů při činnostech ve škole / školském zařízení (v %)

 

Odpovědnost školy

Škola má dle zákona povinnost zajistit žákům bezpečnost a zdraví po celou dobu, kdy jsou žáci v její péči. Jak již víme, dítě se nemusí nacházet přímo na školní půdě, může se jednat o školní procházku, hřiště, školní jídelnu apod. Škola by si měla sjednat tzv. pojistku odpovědnosti, která v případě úrazu žáka pokryje náklady na jeho léčbu a odškodnění. Pokud škola takové pojištění nemá, musí všechny výlohy hradit ze svého rozpočtu. Pojištění je dobrovolné, legislativa tuto povinnost neukládá.

Rodiče také mohou svým dětem sjednat úrazové pojištění. Následně by došlo k uplatnění pojistného od školy i od pojišťovny dítěte.

U základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol, ale také u konzervatoří a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky se úrazy posuzují podle pracovního práva, dle § 391 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce.

Mateřské školy by v případě úrazu postupovaly podle občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu. Pokud tedy mateřská škola prokáže, že dohled žáka nezanedbala, může se odpovědnosti za něj zprostit. Odpovědnost na sebe bere pouze tehdy, je-li prokázáno porušení některé z povinností.

 

Jak by měla škola postupovat?

Pokud se žák zraní, musí mu škola poskytnout adekvátní první pomoc a zajistit doprovod k lékařskému ošetření, případně, pokud to stav vyžaduje, přivolá zdravotnickou záchrannou službu. Neprodleně také vyrozumí zákonného zástupce dítěte. Lékař vyplní formulář „hodnocení bolestného“, ze kterého se následně stanovuje výše odškodného.

Škola je ze zákona povinna vést knihu úrazů, kde se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů, ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 školského zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. Do knihy je nezbytné zaznamenat – pořadové číslo úrazu, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného, popis úrazu, popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události, zda a kým byl úraz ošetřen, podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů a další údaje, pokud jsou potřebné. Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu. Následně úraz hlásí příslušné zdravotní pojišťovně, u které je dítě registrované, stejně jako ČŠI. Pojišťovně se také odesílá formulář hodnocení bolestného, který vyhotovil ošetřující lékař žáka.

Pokud se objeví okolnosti, které nasvědčují tomu, že mohl být v souvislosti s úrazem spáchán trestný čin či přestupek, je nezbytné toto oznámit Policii ČR. Stejný postup je nezbytné dodržet i v případě smrtelného úrazu.

 

Odškodnění úrazu

Zákonný zástupce dítěte může školu požádat o náhradu škody. V takovém případě musí vyplnit žádost o odškodnění úrazu žáka, přiložit formulář hodnocení bolestného pro zdravotní pojišťovnu, dále doklad o prvním ošetření u lékaře. Následně všechny dokumenty odevzdává příslušnému školskému zařízení. Je dobré si ponechat kopie všech těchto dokumentů. Škola následně zajistí odeslání dokumentace na pojišťovnu, která případné odškodnění vyplatí.

Pokud je úraz způsoben jinou osobou – úmyslně, musí být tato událost zaznamenána do knihy úrazů, stejně jako dalších dokumentů. Pojišťovna bude po takové osobě chtít, aby se finančně podílela na plnění pojistné události.

Pokud se úraz stal při praktickém vyučování žáků středních škol nebo vyšších odborných škol, škola musí incident nahlásit oblastnímu inspektorátu práce, popřípadě příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

 

Odškodné

Odškodňování školních úrazů je velice citlivou záležitostí. V případě žáků základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, studentů vyšších odborných škol, studentů vysokých škol a potažmo i zaměstnanců se bolestné a ztížené společenské uplatnění odškodňuje podle zákoníku práce a na základě nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Ošetřující lékař zraněného dítěte provede bodové ohodnocení o bolestném a ztíženém společenském uplatnění. Lékařský posudek se vydává až ve chvílí, kdy je pacientův stav stabilizovaný.

Při odškodňování školních úrazů žáků základních, středních a vysokých škol se vychází ze stejných zásad jako při náhradě škody a nemajetkové újmy, která vznikne zaměstnancům v pracovním poměru při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle zákoníku práce. Jde o objektivní odpovědnost, která je odpovědností za výsledek, a nikoliv odpovědností za zavinění, jako je tomu např. při náhradě škody za úraz, který utrpí žák při cestě do školy na veřejné komunikaci. To je podstatný rozdíl mezi odškodněním úrazů vzniklých za podmínek objektivní odpovědnosti podle zákoníku práce a mezi odškodněním úrazů za podmínek subjektivní odpovědnosti podle občanského zákoníku. Princip objektivní odpovědnosti za škodu se nevztahuje na úrazy dětí v mateřské škole.

Princip, že za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy a že při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení (viz zákoník práce). Příslušná právnická osoba vykonávající činnost školy odpovídá žákům středních škol, konzervatoří a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a studentům vyšších odborných škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním.

Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo.

Došlo-li ke škodě při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení. Vykonává-li činnost školy nebo školského zařízení organizační složka státu nebo její součást, odpovídá za škodu jménem státu tato organizační složka státu.

Zde tedy platí zásada, že pouze za škodu, která vznikla žákům při praktickém vyučování, může odpovídat jiný subjekt než škola. V daném případě odpovídá právnická nebo fyzická osoba, která praktické vyučování zajišťuje.

Ve všech ostatních případech i u studentů gymnázií, žáků základních a středních škol, základních uměleckých škol, konzervatoří a jazykových škol s právem jazykové zkoušky, pokud k úrazu došlo při teoretickém nebo praktickém vyučování, odpovídá škola, jestliže má právní subjektivitu. Pokud škola nebo školské zařízení nemají právní subjektivitu, nemohou vystupovat v právních vztazích svým jménem, pak odpovídá žákům a studentům zřizovatel dotyčné školy nebo školského zařízení.

Obecně platí, že škola nebo její zřizovatel musí vždy úrazy plně odškodnit. Na školní úrazy se nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele z odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání podle § 205d zákoníku práce č. 65/1965 Sb., neboť § 365 ZP se vztahuje výhradně na pracovní úrazy, tj. na úrazy učitelů a ostatních zaměstnanců školy nebo školského zařízení. To však v případě dětí v mateřských školách neplatí.

 

Jak je tomu u mateřských škol?

Na okolnosti úrazu se vztahují ustanovení vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, nicméně samotné odškodnění úrazu spadá pod občasný zákoník vycházející ze subjektivní odpovědnosti. V praxi by se tedy zkoumalo, zda skutečně došlo v daném případě k zanedbání povinného dohledu a mateřské škole by se zavinění muselo prokázat. Poškozená strana by mohla uplatnit škodu při poškození věci (§ 2969 občanského zákoníku), náhradu vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (dříve zvané bolestné - § 2958 občanského zákoníku) či náklady spojené s péčí o zdraví (§ 2960 občanského zákoníku).

Nový občanský zákoník původní vyhlášku č. 440/2001 Sb. zrušil a v ustanovení § 2958 občanského zákoníku stanovil pouze, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění.

Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Dříve zvané bolestné se tedy již neodškodňuje na základě posudku ošetřujícího lékaře dítěte, ale musí se vymáhat soudní cestou. Je zřejmé, že v případě drobných poranění dětí v mateřských školách ani nebudou tuto náhradu vymáhat.

Náhrada nákladů spojených s péčí o zdraví dříve zvaná náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením dětí v mateřské škole vychází z obdobných principů jako náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením žáků základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, studentů vyšších odborných škol, vysokých škol a potažmo i zaměstnanců odškodňovaných podle zákoníku práce. U této náhrady není mezi právní úpravou v zákoníku práce a v občanském zákoníku rozdíl. V podstatě jde o náklady, které vzniknou poškozenému dítěti nad rámec bezplatného zdravotního pojištění, a to jak při vlastním ošetření, tak jako doplatky na léky, ortopedické pomůcky, brýle apod. Nakonec se v rámci této náhrady hradí i cestovní náklady spojené s návštěvou lékaře či zdravotnického zařízení. Účelnost a vhodnost vynaložených nákladů zásadně posuzuje ošetřující lékař.

Poslední náhradou, která může v souvislosti se školním úrazem v mateřské škole vzniknout, je škoda na věci. Platí, že při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

 

Zdroj:

1. Úraz žáka ve škole. Odpovědnost a odškodnění. Bezpečnostpráce.info: Bezpečnost dětí [online]. 2019 [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://www.bezpecnostprace.info/bezpecnost-deti/uraz-zaka-ve-skole/

2. DANDOVÁ, Eva. Školní úrazy a jejich odškodňování. BOZPinfo.cz [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/skolni-urazy-jejich-odskodnovani

3. Vyhláška č. 64/2005 Sb. Vyhláška o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Zákony pro lidi [online]. 1.5.2010 [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-64/zneni-20100501

4. Zákon č. 561/2004 Sb., Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561/zneni-20210227

5. ZATLOUKAL, Tomáš, Ondřej ANDRYS a Josef BASL, et.al. Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy: Výroční zpráva 2019/2020 [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/V%c3%bdro%c4%...

 

 

 

 

 

 

Středa, 17. Březen 2021