Pobodání hmyzem – někdy malý pupínek, jindy boj o holý život

Zdroj: Epochální svět.cz

 

V období letních měsíců trávíme více času venku, a tedy máme větší pravděpodobnost kontaktu s příslušníky hmyzí říše. Kousnutí či bodnutí hmyzem v naprosté většině způsobuje lehká lokální postižení, nicméně u dětí či alergických osob se mohou rozvinout alergické reakce.

 

S jakým bodavým hmyzem se můžeme v letních měsících setkat:

  1. BLANOKŘÍDLÍ (HYMENOPTERA)
  • Nejvýznamnější aktivně jedovatý druh hmyzu
  • V ČR se jedná především o:
    • sršeň obecná (Vespa gabro)
    • vosa obecná (Vespula vulgaris)
    • vosa útočná (Vespula či také Paravespula germanica) 
    • včela medonosná (Apis mellifera)
    • čmelák zemní (Bombus terrestris L.)

 

Jedovaté jsou pouze samičky, které mají v zadní části zadečku uložen jedový aparát. Ten je tvořen žlázy, jedovým vakem a žihadlem. Žihadlo včel je opatřeno zpětnými háčky, které zabraňují jeho vytažení z těla oběti. Po bodnutí si včela žihadlo vytrhne a umírá. Vosy a sršně na žihadle zpětné háčky nemají a mohou tak žihadlo použít opakovaně.

Alergická reakce se může projevit pouze jako výraznější otok, který trvá déle než 24 hodin nebo jako celková reakce: kopřivka, celkový otok, svědění, úzkost, bolesti břicha, průjem, zvracení, závrať.  Mezi těžké projevy alergické reakce patří dechové a polykací obtíže, zmatenost, nebo anafylaktický šok (dochází k poklesu tlaku a poruchám vědomí).

 

Závažné komplikace jsou způsobeny jednou ze tří příčin:

  • Mnohonásobné pobodání - za život ohrožující se považuje více než 50 včelích nebo vosích bodnutí u dětí (u batolat a předškolních dětí i menší počet bodnutí), více než 100 bodnutí u dospělých
  • Bodnutí do úst, krku s následným otokem omezujícím průchodnost dýchacích cest
  • Těžká alergická reakce a anafylaktický šok u lidí alergických na jed blanokřídlých (může nastat již po jednom bodnutí)

 

 

LÉČBA A PRVNÍ POMOC

 

U lidí, kteří nejsou alergičtí

  • U včel zůstává v místě bodnutí celý jedový aparát, který je nezbytné odstranit. K odstranění použijte pinzetu. Včelí žihadlo je třeba vyjmout co nejrychleji. I po vpichu pracuje jako živý orgán („zavrtává se“ hlouběji do pokožky) a neustále uvolňuje jed do těla. U vosy a sršně toto nebezpečí nehrozí, protože žihadlo zůstane v kůži jen výjimečně a žádný váček s jedem neobsahuje (lze vytáhnout i prsty)
  • Oblast bodnutí omýt a vydezinfikovat
  • Lokální chlazení – zmírňuje bolest a otok (použijte např. mraženou zeleninu)
  • Pokud Vás hmyz bodl do úst, cucejte kostku ledu
  • Oblast bodnutí natřete gelem s obsahem antihistaminik, která sníží svědění (Fenistil gel)

 

U alergiků  

  • Co nejdříve odstraňte zdroj alergie
  • Podejte léky na alergii, případně aplikujte Epipen (lidé, kteří alergickou reakci při štípnutí v minulosti zažili, u sebe často nosí i EpiPen. Jedná se o injekci, která se aplikuje přímo do svalu. Injekce obsahuje adrenalin, který sníží smrtelné účinky anafylaktického šoku. Jejím podáním stabilizujete dýchání a zmírníte otok)
  • Pobodané místo lokálně chlaďte ledem. Nemáte led? V tom případě použijte zamrazený hrášek či jinou zeleninu
  • Volejte zdravotnickou záchrannou službu

 

JAK SE BODNUTÍ PREVENTIVNĚ BRÁNIT

  • Vhodné oblečení do přírody (ne pestré barvy)
  • Opatrnost při jídle a pití sladkých nápojů venku
  • Pozor na spadané ovoce
  • Nechodit naboso v kvetoucí trávě
  • Jedinci s již známou alergií by měli být vybaveni pohotovostním balíčkem

 

 

  1. KOMÁŘI (CULICIDEA)
  • Dvoukřídlý hmyz vyskytující se především v blízkosti stojatých vod
  • V ČR žije asi 50 druhů komárů, nejznámější je komár pisklavý (Cullex pipiens)
  • Komáři mohou přenášet viry, bakterie i parazity

 

Poštípání komárem vyvolává většinou lokální reakci s výraznějším svěděním, která do několika hodin ustoupí. Ve výjimečných případech může i komáří poštípání vyvolat alergickou reakci.

Při poštípání komáry není potřeba žádná specifická léčba. Doporučuje se místo poštípání chladit, případně potřít antihistaminickou mastí. V případě větší alergické reakci v podobě otoku je vhodné navštívit lékaře.

 

JAKÉ NEMOCI MOHOU KOMÁŘI PŘENÁŠET

  • Horečka dengue je akutní virové onemocnění široce rozšířené v tropech a subtropech (v Asii a Africe, v Austrálii, ve Střední a Jižní Americe a na některých ostrovech Tichého oceánu a Karibiku. Virus se vyskytuje ve čtyřech skupinách, proto je možné onemocnět horečkou dengue i opakovaně. Výskyt onemocnění celosvětově v posledních dekádách roste, odhaduje se na 100 až 400 milionů onemocnění ročně. Rovněž v ČR pozorujeme nárůst importovaných případů.
  • Japonská encefalitida je virové onemocnění vyskytující se sezonně ve východní, jižní a jihovýchodní Asii a oblastech západního Pacifiku. Výskyt je převážně vázán na vesnické oblasti, ale díky urbanizaci venkova a rozšiřování zemědělství je výskyt pozorován i v příměstských a městských oblastech. Celosvětově dochází odhadem k 70 tisícům lidských onemocnění ročně. Změny klimatu, zvyšující se produkce hospodářských zvířat, změny v zemědělských postupech, rozšiřování městských oblastí a nová epidemiologická data značí, že japonská encefalitida představuje pro cestovatele nepředvídatelné riziko.
  • Malárie je jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění, které si ročně vyžádá přes půl milionu lidských životů. Malárie se vyskytuje především v tropické a subtropické Africe, dále Střední a Jižní Americe, některých částech Asie a Tichomoří
  • Horečka zika je virové onemocnění přenášené komáry. Virus zika byl poprvé objeven v r. 1947 v Ugandě. Do r. 2007 byly hlášeny pouze sporadické případy onemocnění lidí v Africe a Asii. V r. 2007 byla poprvé hlášena onemocnění z Mikronésie. V následujících letech byly diagnostikovány případy onemocnění v jihovýchodní Asii a v západním Pacifiku. První větší epidemie proběhla v letech 2013–2014 ve Francouzské Polynésii. V r. 2015 byl virus zika poprvé identifikován také na západní polokouli, velký výskyt byl zaznamenán v Brazílii. Od té doby je virus rozšířený v celé Jižní Americe. V současnosti virus zika cirkuluje na několika kontinentech.
  • Žlutá zimnice je akutní virové horečnaté onemocnění s krvácivými projevy a vysokou smrtností, přenášené komáry a vyskytující se v tropických a subtropických oblastech Afriky, Střední a Jižní Ameriky. Očkování je jedinou spolehlivou prevencí tohoto onemocnění.

 

JAK SE CHRÁNIT PŘED KOMÁŘÍM ŠTÍPNUTÍM

  • Noste oděv, který kryje maximum těla – dlouhé rukávy a nohavice, pokrývku hlavy.
  • Používejte repelenty s obsahem následujících účinných látek (pro dospělé osoby alespoň s 15% koncentrací).
    • DEET 
    • IR 3535 
    • Icaridin/picaridin (KBR 3023)
  • Repelenty aplikujte na kůži, která není chráněna oděvem, lze je aplikovat i na oděv, přečtěte si doporučení výrobce
  • Pokud Vás komáři začínají opět kousat, použijte repelent opakovaně
  • Zabraňte líhnutí komárů ve svém okolí – minimalizujte místa se stojatou vodou, které slouží jako líhně (kbelíky, sudy na vodu, vázy, květináče …)

 

JAK SE CHRÁNIT NA DOVOLENÉ PROTI KOMÁŘÍMU ŠTÍPNUTÍ

  • Použijte bariéry proti komárům – sítě do oken, zavírejte okna a dveře
  • Pokud lze, použijte klimatizaci
  • Využijte v místnosti insekticidy (elektrické odpařovače)
  • Spěte pod naimpregnovanou moskytiérou
  • Pokud je to možné, využijte očkování (žlutá zimnice, japonské encefalitidy) či speciální léky, např. antimalarika proti malárii

 

 

  1. KLÍŠŤATA
  • Patří mezi pavoukovce Arachnida
  • Klíšťata jsou celosvětově významnými přenašeči virových i bakteriálních onemocnění.
  • Z epidemiologického hlediska je Česká republika na druhém místě v Evropě v počtu hlášených klíšťových meningoencefalitid.

 

KDE JE TŘEBA SE PŘED KLÍŠŤATY CHRÁNIT

Rizikovými místy jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací, včetně okrajů cest. Dále různé strže a prohlubně v terénu zarostlé vegetací a břehy vodních toků a ploch. S výskytem klíšťat je třeba počítat i ve větších parkových komplexech a zahradách.

Změnou klimatu a charakteru lesů dochází ke zvyšování nadmořské výšky, ve které klíšťata přežívají, z původních 700 m až na více než 1 000 m nadmořské výšky.

Než se klíště promění v dospělého jedince, projde třemi vývojovými fázemi. Z vajíčka se vylíhne velmi malá larva (cca 0,8 mm), která má tři páry nohou. Larva se přisaje na drobné hlodavce, z nichž po nasátí odpadne a dostává se do stadia tzv. metamorfózy (přeměny), na další vývojový stupeň a tím je nymfa. Ta je o něco větší (1,2-1,5 mm) a má čtyři páry nohou. Nymfa se přisává na větší zvířata – zajíce, ježky, psy, kočky a člověka. Po načerpání potravy nymfa opět odpadá a prochází finální přeměnou na dospělého jedince (imágo) - samici nebo samce. Samice bývá větší (2 x 4 mm) a je viditelně dvoubarevná. Na zádech za hlavovou částí má černohnědý štítek, zbytek zadečku je výrazně oranžový až načervenalý. U samců pokrývá černohnědý štítek celou zadní část těla a budí tak celkový tmavý dojem.

Krev saje pouze samice. Její oranžový zadeček je zřasený a umožňuje několikanásobné zvětšení objemu při sání krve.

Samec již nesaje, jeho posláním je oplodnění samice. Dospělá samice využívá jako zdroj krve zase o něco větší živočichy (jeleny, lišky, koně, psy, kočky, člověka). Krev saje po dobu jednoho až dvou týdnů, poté naklade vajíčka a uhyne. Vývojový cyklus klíštěte je dlouhodobý a v našich zeměpisných šířkách trvá 2-3 roky.

 

Obrázek 1: Vývojová stádia klíštěte

Zdroj: Protean, s.r.o.

 

Klíšťata se živí krví savců, plazů, ptáků a mohou se tedy nakazit bakteriemi nebo viry, které tato zvířata přenáší.

 

NA EVROPSKÉM KONTINENTU KLÍŠTATA NEJČASTĚJI PŘENÁŠEJÍ

  • Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající nervový systém. Klíšťová encefalitida je typickou nákazou s přírodní ohniskovostí. V České republice je mnoho ohnisek, kde jsou dobré podmínky pro život klíšťat. Nakažená klíšťata se vyskytují ve všech krajích České republiky, aktivní jsou již od 5 °C. Upřednostňují vlhká místa. Česká republika je zemí s nejvyšším výskytem onemocnění. Každoročně je hlášeno několik set onemocnění klíšťovou encefalitidou a jejich počet se zvyšuje. Výskyt je hlášen i v řadě jiných evropských zemí – v Rakousku, Švýcarsku či v Pobaltí.
  • Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty, které se v časné fázi projevuje typicky v místě přisátého klíštěte vznikem zarudnutí s centrálním výhledem. V porovnání s klíšťovou encefalitidou se lymeská borelióza v Česku vyskytuje v daleko vyšším počtu. Hlášeno je tři až pět tisíc případů ročně – toto číslo je však jednoznačně podhodnoceno.
  • Krymsko-Konžská hemoragická horečka je Světové zdravotnické organizace onemocnění vyvolané virem rodu Nairovirus, čeledi Bunyaviridae. Endemicky se vyskytuje v Africe, na Balkáně, Středním Východě a v asijských zemích pod 50. rovnoběžkou s. š., což je geografické omezení výskytu klíšťat přenášejících onemocnění. Úmrtnost na toto onemocnění kolísá od 10 do 40 %. Rezervoárem viru jsou drobní hlodavci, ptáci, některá domácí zvířata a klíšťata rodu Hyalomma. Onemocnění se přenáší infikovanými klíšťaty nebo kontaktem se zvířecí krví, možný je přenos z člověka na člověka kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nemocného.

 

JAK SPRÁVNĚ KLÍŠTĚ ODSTRANIT?

Když už na kůži nalezneme přisáté klíště, je potřeba ho co nejrychleji odstranit, protože pravděpodobnost přenosu nákazy na člověka stoupá s dobou, po kterou je klíště přisáté. Na odstranění použijeme pinzetu nebi kleštičky k tomu speciálně určené (koupíte v lékárně). Klíště uchopte co nejblíže kůži a opatrně táhněte, nekruťte jím. Dávejte pozor, abyste klíště nezmáčkli, mohlo by vyprázdnit obsah do rány. Klíště držte stále v pinzetě a zabalte jej do toaletního papíru a spláchněte jej. Umyjte si ruce mýdlem v teplé vodě a na ránu použijte desinfekci s alkoholem nebo jodovou tinkturu.

V ráně mohou někdy zůstat malé části úst klíštěte, ale ty nejsou nijak nebezpečné a po po několika dnech vymizí. Pokud otok během několika dní nevymizí, vyhledejte lékař!

 

Obrázek 2: Vyndání klíštěte

Zdroj: The Midcoast Lyme Disease Support & Education Group

 

POKUD JSEM MĚL/A KLÍŠTĚ, NA CO MUSÍM DÁVAT POZOR?

V každém případě je třeba hlídat, zda se během několika dní neobjeví potíže připomínající chřipku (malátnost, bolesti kloubů atd.). Příznaky následně zpravidla ustoupí a za několik dní nastává druhá fáze. Propukne náhlá horečka, bolest hlavy, citlivost na světelné podněty, třesavka, zvracení. Následují příznaky dráždění mozkových plen a následně též příznaky encefalitidy neboli zánětu mozku (u nemocného se mohou objevit obrny).

 

JAKÁ JE ÚČINNÁ PREVENCE?

  • Očkování

Očkování lze provádět v průběhu celého roku. Vakcinaci provádí na požádání praktický lékař či hygienická stanice. Klasické očkovací schéma jsou 3 dávky (zrychlené 2–3 dávky), kdy optimálním obdobím je duben–listopad. Děti můžeme očkovat zhruba od 1 roku. Očkovací látka ochrání před infekcí virem klíšťové encefalitidy, nikoli lymeské borelióze.

  • Ochranné oblečení a repelenty

Chystáte-li se do přírody, vezměte si pevnou obuv, ponožky a dlouhé kalhoty stažené do ponožek, protože klíště se na kůži dostává nejčastěji ve štěrbině mez kalhotami a obuví a následně leze směrem vzhůru do teplých a vlhkých míst. Klíště je velmi citlivé na vyschnutí, a proto pokud leze jen po oděvu, po chvíli se pustí nebo odumře. Klíšťata se nevyskytují příliš vysoko, maximálně do výšky 60 centimetrů od země, s oblibou se vyskytují ve vysoké trávě. Na kůži používáme repelenty a na oděv (okraje rukávů) insekticidy. Jejich působení je však krátkodobé.

 

Zdroje:

BLECHOVÁ, Zuzana. Pediatrie pro praxi [online]. 2006, 7(4), 210-214 [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2006/04/07.pdf

ČERNÁ, Olga. Kousnutí hmyzem. Dětská přednemocniční a urgentní péče. Praha: Mladá fronta, 2017, s. 262-265. ISBN 978-80-204-4643-5.

Horečka Dengue. Avenier [online]. [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/horecka-dengue

Chraňte se před poštípáním komáry! Státní zdravotní ústav [online]. Praha [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Infekce_zakladni_informace/Komari_fin.pdf

Japonská encefalitida. Avenier [online]. [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/japonska-encefalitida

Klíšťová encefalitida. Avenier [online]. [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/klistova-encefalitida?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=Klistovka&gclid=EAIaIQobChMIobvyxpXl8QIVgs53Ch2gmAvIEAAYASAAEgIIdvD_BwE

Krymžsko-konžská horečka. Cestovní nemoci [online]. [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.cestovni-nemoci.cz/exoticke-nemoci/krymzsko-konzska-horecka-129

Lymeská borelioza. Avenier [online]. [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/lymska-borelioza

Malárie. Avenier [online]. [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/malarie

Seriál První pomoc: Bodnutí hmyzem. MOJE AMBULANCE [online]. 14.8.2020 [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.mojeambulance.cz/serial-prvni-pomoc-bodnuti-hmyzem/

TLÁSKAL, Petr. Včelí, vosí nebo sršní bodnutí u dětí. Nutriklub [online]. 25.11.2019 [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.nutriklub.cz/clanek/vceli-vosi-nebo-srsni-bodnuti-u-deti

Žlutá zimnice. Avenier [online]. [cit. 2021-7-15]. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/zluta-zimnice

 

 

 

 

Čtvrtek, 15. Červenec 2021