Kyberšikana

 

Tímto termínem označujeme nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci internetu), jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti. Toto ublížení či poškození může být jak záměrem útočníka, tak důsledkem např. nevhodného vtipu, nedorozumění mezi obětí a útočníkem, nedomyšlením důsledků jednání ze strany útočníka atd. Oběť je poškozována opakovaně, ať už původním útočníkem či osobami, které se do kyberšikany zapojí později. Kyberšikana je druhem psychické šikany.

 

ROZDÍL MEZI TRADIČNÍ ŠIKANOU A KYBERŠIKANOU

Kyberšikana se odehrává ve virtuálním světě. Tak, jako se liší virtuální svět od světa reálného, liší se i kyberšikana od klasické šikany.

 

Místo a čas útoku

Zatímco u tradiční šikany lze předpokládat, kdy a kde k útoku dojde (např. ve škole, na hřišti), s kyberšikanou se můžeme setkat kdykoliv a kdekoliv. Obětí útoku se můžeme stát vždy, když budeme připojeni k internetu nebo mobilní síti (GSM). V takovém případě se před kyberútokem nemáme kam schovat. Útočník si nás může najít třeba i o půlnoci v „bezpečí domova“.

 

Útočník

Pachatel kyberšikany je ve většině případů anonymní, skrytý za přezdívkou nebo jiným neurčitým identifikátorem. Z této skutečnosti vyplývá většina rozdílů mezi pachateli kyberšikany a tradiční šikany. Anonymita virtuálního prostředí smazává rozdíly mezi lidmi – ať už jde o věk, pohlaví, sociální postavení, fyzické dispozice, početní převahu či například odvahu zaútočit. Virtuální prostředí umožňuje provést útok i těm, kteří těmito možnostmi v dostatečné míře nedisponují. Původcem kyberšikany se může stát kdokoli, kdo má potřebné znalosti informačních a komunikačních technologií. Útočníci tráví podle výzkumů více času na internetu, a to bez dohledu rodičů, kteří se navíc příliš nezajímají o to, k čemu jejich děti internet používají.

 

Sekundární útočníci (diváci a šiřitelé)

Množství diváků kyberšikany může být nepoměrně větší než počet přihlížejících u klasické šikany. V případě kyberšikany může být přihlížejícím v podstatě každý, kdo má přístup k internetu – tedy miliony lidí z celého světa. Kromě diváků se do kyberšikany zapojují i tzv. šiřitelé kyberšikany. Jsou to lidé, kteří dále rozesílají informace o kyberšikaně (např. posílají dalším lidem odkaz na stránky, kde se kyberšikana objevila), a tak se vědomě či nevědomě do kyberšikany sami zapojují. Obě tyto skupiny lidí mohou zmnohonásobit dopad útoku na oběť. Tím vlastně poškozují oběť mnohem více než primární útočník –z tohoto pohledu se tedy stávají sekundárními útočníky.

 

Oběť

Stejně jako je tomu u původců kyberšikany ani u jejich obětí nezáleží na věku, pohlaví, fyzické síle, postavení v sociální skupině či úspěšnosti ve společnosti. V elektronické komunikaci jsou výše zmíněné aspekty potlačeny a nemají takový význam, jako při komunikaci tváří v tvář. Z výzkumů vyplývá, že oběti tradiční šikany se často stávají také oběťmi kyberšikany, která je v této souvislosti posunem šikany o krok dál. Výzkumy také uvádějí, že oběti kyberšikany tráví více času na internetu, bývají obvykle málo obeznámeny s riziky spojenými se zneužitím ICT, proto se na internetu chovají méně opatrně.

 

Útok a jeho dopad na oběť

Během kyberútoku nedochází k osobnímu kontaktu útočníka s obětí (útočník svou oběť dokonce nemusí znát, může si ji vytipovat např. podle přezdívky nebo podle věku). Nedostatek zpětné vazby z reakce oběti umožňuje rozvíjet agresivní a impulsivní chování bez zábran. Dopad vlivu informace zveřejněné např. na internetu trvá mnohem déle než nadávka či pomluva v reálném světe, která „prošumí davem“, ale dá se na ni poměrně rychle zapomenout. Ve virtuálním prostředí zůstávají uložené diskriminující materiály, které mohou kyberšikanu znovu a znovu rozviřovat. Ponižující informace jsou navíc dostupné komukoliv, kdykoliv a odkudkoliv. Dopad útoku či útoků na oběť výrazně prohlubuje pocit beznaděje, který je vyvolaný minimálními možnostmi obrany proti anonymnímu útočníkovi.

Vyhledávání obětí kyberšikany je stejně složité jako určování obětí jakékoliv jiné psychické šikany Psychické týrání na oběti nezanechává žádné zjevné stopy, na rozdíl od modřin a šrámů, jež mohou doprovázet fyzickou šikanu. Oběti kyberšikany jsou často uzavřené do sebe a nekomunikují o problémech s okolím. Důvodů pro takové chování může být více (strach, stud, rodiče neovládají práci na počítači, dítě nepozná, že jde o projevy psychického šikanování, bojí se, že mu rodiče zakážou používat internet atd.). Oběti kyberšikany na řešení svých problémů často zůstávají samy, což může vést k tomu, že situaci nezvládnou.

 

JAK SE CHRÁNIT?

  • Respektovat ostatní uživatele (chovat se s úctou, nevyvolávat konflikty)
  • Nebýt přehnaně důvěřivý (výzkumy ukazují, že většina lidí ve virtuální komunikaci lže)
  • Nesdělovat citlivé informace, které by mohly být zneužity (osobní údaje, osobní fotografie, své problémy, hesla k elektronickým účtům atd.)
  • Seznámit se s pravidly služeb internetu a GSM sítí
  • UKONČIT – nekomunikovat s útočníkem, nemstít se
  • BLOKOVAT – zamezit útočníkovi přístup k oběti i k dané službě (kontaktovat poskytovatele služby, zablokovat si přijímání útočníkových zpráv nebo hovorů, změnit svou virtuální identitu)
  • ODHALIT PACHATELE, pokud je to možné (např. podle profilu)
  • OZNÁMIT – oznámit útok dospělým, schovat si důkazy pro vyšetřování (např. zprávy, videozáznamyodkazy na weby, blogy)
  • NEBÝT NEVŠÍMAVÝ, pokud v okolí probíhá kyberšikana
  • PODPOŘIT OBĚTI, poradit jim, co mají dělat, pomoci kyberšikanu nahlásiT

 

NEJČASTĚJŠÍ PROJEVY KYBERŠIKANY

Kyberšikana se může projevovat různým způsobem. Kyberútoky mohou být realizovány dlouhodobě i krátkodobě, s rozdílnou intenzitou a s využitím velkého množství nástrojů. Útočník při napadání ostatních velmi často kombinuje více typů útoků.

 

Specifické projevy kyberšikany

Jedná se o publikování ponižujících záznamů nebo fotografií (např. v rámci webových stránek, MMS zpráv), ponižování a pomlouvání v rámci sociálních sítí, blogů nebo jiných webových stránek, krádež identity, zneužití cizí identity ke kyberšikaně nebo dalšímu sociálně patologickému, jednání (např. zcizení elektronického účtu), ztrapňování pomocí falešných profilů (např. v rámci sociálních sítí, blogů nebo jiných webových stránek), provokování a napadání uživatelů v online komunikaci (především v rámci veřejných chatů a diskuzí), zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť (např. v rámci sociálních sítí, blogů nebo jiných webových stránek, pomocí SMS zpráv apod.), vyloučení z virtuální komunity (např. ze skupiny přátel v rámci sociální sítě), obtěžování (např. opakovaným prozváněním, voláním nebo psaním zpráv).

 

Publikování ponižujících záznamů (audio, video) nebo fotografií

Publikováním chápeme zveřejnění na internetu nebo rozesílání pomocí služeb GSM (MMS zprávy), kdy ponižující materiál může útočník získat několika způsoby (oběť jej útočníkovi sama poskytne, útočník jej oběti zcizí, např. z mobilu nebo z počítače, útočník jej sám vytvoří). Po zveřejnění ponižujícího materiálu jsou oběti vystaveny veřejnému posměchu, a to nejen lidí ze svého okolí, ale kohokoli, kdo k němu získá přístup (např. na internetu by jej mohly vidět miliony lidí z celého světa).

 

Ponižování a pomlouvání v rámci sociálních sítí, blogů nebo jiných webových stránek

Útočník se snaží poškodit pověst oběti a narušit její vztahy tím, že o ní zveřejňuje nepravdivé, informace (pomluvy) nebo ji uráží a ponižuje (veřejně kritizuje např. její vzhled, oblékání, chování). Tímto projevem kyberšikany trpí nejen děti. Oběťmi se čím dál častěji stávají také učitelé. Žáci se jim tímto způsobem mstí např. za špatný prospěch.

 

Krádež identity, zneužití cizí identity ke kyberšikaně

Útočník získá přístup k cizímu elektronickému účtu (např. k e-mailovému účtu, IM, k chatu nebo diskuzi, k účtu vzdělávacího prostředí apod.), a ten následně zneužije ke kyberšikaně jejího majitele.

 

Ztrapňování pomocí falešných profilů v rámci sociálních sítí, blogů nebo jiných webových stránek

Útočník jménem oběti vytvoří falešnou osobní stránku nebo elektronický účet (např. v rámci sociální sítě), kde poté o oběti zveřejňuje nepravdivé informace (např. sexuální orientaci, smyšlené záliby a koníčky atd.), které ji mají poškodit.

 

Provokování a napadání uživatelů v online komunikaci

Jedná se o nepřátelskou a urážející interakci mezi uživateli nástrojů online komunikace (diskuze, chat, e-mail, sociální sítě), kteří se vyjadřují k aktuálním problémům reálného světa (např. k politice, sportu, náboženství, filozofii nebo k dalším problémům, které rozdělují společnost). Cílem těchto útoků je naštvat ostatní uživatele nebo je provokováním a urážením vtáhnout do podobného způsobu komunikace. V případě, že budou ostatní uživatelé tyto pokusy ignorovat, útočník se může snažit zablokovat komunikaci (diskuzi nebo chat) tzv. „tapetováním“, což je zahlcení dané služby opakovaným vkládáním textu.

 

Zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť

Útočník má k dispozici intimní či ztrapňující materiály o oběti (intimní fotografie, důvěrné informace apod.), které může zveřejnit prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Citlivé materiály o oběti může agresor získat několik způsoby – oběť je útočníkovi sama poskytne či je útočník od oběti vyláká.

 

Vyloučení z virtuální komunity

Jedná se o záměrné a hrubé vyloučení nějaké osoby z online skupiny.

 

Obtěžování

Útočník se snaží oběť vyvést z rovnováhy tím, že jí opakovaně telefonuje, prozvání ji nebo jí píše zprávy (SMS zprávy, e-maily, vzkazy do chatu, diskuze, IM atd.). Jeho cílem je především „otravovat“ oběť, a tím jí znepříjemňovat život.

 

Mezi kyberšikanu řadíme formy tradiční psychické šikany posílené využitím ICT, např.:

  • Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení)
  • Vyhrožování a zastrašování
  • Vydírání
  • Očerňování (pomlouvání)

 

Zdroj.

1. KOPECKÝ, Kamil a Veronika KREJČÍ. RIZIKA VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE. E-bezpečí [online]. Olomouc: Net University, 2010 [cit. 2021-03-23]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/tiskoviny/14-rizika-intern...

2. Co je kyberšikana? Cyberhelp.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné z: https://cyberhelp.eu/cs/introduction/what_is

Úterý, 23. Březen 2021