Fake news pracují s mediálními stereotypy

 

Co jsou to tzv. fake news

Termín fake news označuje lživé a nepravdivé informace, nebo také žurnalistiku založenou na úmyslném šíření těchto informací prostřednictvím masmédií (v posledních letech zejména prostřednictvím sociálních sítí).  Může se jednat o zprávy zcela vymyšlené či založené na pravdivém základu. Nejčastěji jsou využívány stereotypy týkající se náboženství, národností, genderových nerovností, vzdělání, stereotypů vázaných na sexualitu, sociální statut, politické zaměření, … Migrace a terorismus patří mezi nejčastěji zneužívaná témata.

Hoax je cizí slovo pro podvod, výmysl, podvrh, často i poplašnou zprávu. Původní hoaxy měly pobavit. Jejich tvůrci se bavili vymýšlením něčeho, co se poté řetězově šířilo. Obecně známým hoaxem je „Modrá velryba” – kdy mládež údajně plnila různé úkoly, jejichž obtížnost se stupňovala a vedla až k sebevražedným úkolům. Některé hoaxy jsou absurdní a zneužívají se jako nástroj fake news. Např. Hoax o tom, že se gumičky do vlasů vyrábějí z použitých kondomů a šíří HIV.

Některé hoaxy mohou být nebezpečné – např. jeden letitý tvrdí, že když na Facebooku do komentáře napíšete své heslo, tak se nahradí hvězdičkami. Ve skutečnosti jen zveřejníte své heslo a někdo vám může účet ukrást.

 

Co je důvodem?

Motivací pro šíření nepravdivých zpráv je obvykle snaha šokovat a zmanipulovat. Ať už jde o „nevinné žertíky“, lživé přísliby s cílem okrádat lidi nebo děsivé zprávy ovlivňující veřejné mínění. Podvodníkům nahrává nedostatečná jazyková vybavenost čtenářů (nejsou schopni ověřit informace v zahraničním zdroji) či jen jejich pouhá lenost. 

 

Jak se bránit?

  • Číst seriózní média
  • Zaměřit se na mediální vzdělávání s ohledem na funkční gramotnost a kritické myšlení
  • Ověřit si informace z více zdrojů

 

Nejrozšířenější hoax týkající se očkování

Od roku 1998 koluje na internetu hoax týkající se očkování a autismu. V prestižním časopise The Lancet byla zveřejněna studie Andrew Wakefielda, který byl následně prověřován britskou lékařskou komorou a dalšími nezávislými týmy. Bylo potvrzeno, že jde o studii zcela klamavou a zavádějící. Autor cíleně falšoval data, byl ve střetu zájmů a následně mu byla odejmuta lékařská licence. Od roku 2000 bylo zrealizováno více než 20 vědeckých studií popisujících dohromady přes 14 milionů měření na celkovém vzorku několika milionů dětí. Žádná ze studií nepotvrdila jakékoli spojení mezi autismem a MMR vakcinací.

 

Jak ověřit informace na internetu?

  • Selský rozum?

Ve vztahu k dezinformacím se nezřídka setkáváme s názorem, že nám při posuzování pravdivosti informací pomůže selský rozum. V tomto případě se však na selský rozum nespoléhejte. Důvod je prostý. Jsme ovlivněni prostředím, ve kterém žijeme, komunitou, ve které se pohybujeme. Selský rozum má sklon ke zjednodušování, schematismu, dogmatismu, protože nebývá podložen kritickým myšlením, naprosto selhává při hodnocení věcí/jevů, se kterými nemáme každodenní přímou zkušenost.

 

  • Nečtěte pouze titulky

Obsah článku mnohdy neodpovídá nadpisu článku. Důvodem je skutečnost, že titulek má pouze upoutat naši pozornost, vyvolat emoční náboj a donutit nás na titulek kliknout či zprávu přeposlat dále.

 

  • Ověřte zdroj zprávy

Je nezbytné posoudit, zda je příslušný původce zprávy věrohodný. Pokud jde o web, který obsahuje dezinformace, konspirační teorie, hoaxy apod., neberte jej jako věrohodný zdroj. Zvláště obezřetní buďte v případě zpráv, přicházejících z tzv. dezinformačních webů. Neozdrojovaným zprávám bychom neměli věnovat pozornost – mohou obsahovat zcela nepravdivé či zkreslené informace. Nacházíme však také situace, kdy je zpráva podepsána neexistujícím autorem a odkazuje na neexistující autority – např. vědce, celebrity apod. S tímto se setkáváme např. u online podvodné inzerce, která odkazuje na neexistující autority (např. v případě zázračné výuky jazyků Ling Fluent, která je doteď součástí reklamní sítě). Internetem putují také zprávy odkazující na názor uznávané – často nežijící autority, které zároveň odkazují na veřejnoprávní médium (např. Český rozhlas). I zde je nezbytné postupovat obezřetně a ověřit si, zda nejde o dezinformaci.

Jak upozorňuje Petr Nutil ze serveru manipulatori.cz, tzv. „alternativní weby“ často odkazují jeden na druhý a vytváří spletitou síť skrze kterou lze proniknout pouze se značnou dávkou trpělivosti. Nepravdivé zprávy také často vznikají opisem zahraničního zdroje různé kvality, takže je dobré si text zprávy přeložit např. do angličtiny (k dispozici máme celou řadu online nástrojů) a vyhledat výskyt přeloženého textu třeba pomocí Google.

 

  • Ověřte, zda nejde o vyvrácený hoax

K ověření můžeme využít celou řadu specializovaných internetových serverů jak v české či anglické verzi. Zprávy lze ověřit např. prostřednictvím serverů www.hoax.cz, www.manipulatori.cz, www.demagog.cz, www.hatefree.cz, aj.

 

  • Pokud zpráva obsahuje fotografie či videa, ověřte jejich původ

Zprávy šířené internetem často obsahují vizuální či audiovizuální doprovod, který lze v prostředí internetu rovněž ověřit. Pozor na kontext! V řadě případů fotografie či videa neodpovídají situaci, kterou popisují. Původ fotografie si lze ověřit s využitím reverzního vyhledávání, které dnes poskytuje např. Google nebo server TinEye. Pomoci může také nástroj FotoForensics, který dokáže manipulaci s fotografií odhalit. V případě ověřování původů videí je nutné vyhledat původní video pomocí klíčových slov, která odpovídají obsahu videa, případně podle názvu souboru s videoobsahem. Pomoci může také nástroj CitizenEvidence od Amnesty International, který dokáže zkontrolovat autenticitu videa na YouTube. Dále můžete využít mapovací systém Google Street View a ověřit si, jak ve skutečnosti vypadá místo, ke kterému se daná zpráva vztahuje. Systém WolframAlpha umí odhalit, jaké bylo v daný den, danou hodinu a minutu na daném místě počasí.

 

  • Ověřte příběh

Nepravdivé zprávy často obsahují emotivně vylíčené události, které však nelze ověřit, protože o nich média neinformují. Autor informace také často provádí svou vlastní interpretaci dané situace, aniž by si ověřil, že má skutečně pravdu.  K ověření zásadních informací lze využít oficiální instituce, policii, starostu obce, …. Nevěřte všemu, co říkají nebo sdílejí vaši přátelé a známí. I oni se museli k informaci nějak dostat a nikdy nevíte, jak moc si její pravdivost a zdroj ověřili.

 

  • Fake news, hoax nahlaste

Na tyto skutečnosti upozorněte v komentářích nebo nahlaste příspěvek jako škodlivý obsah. Většina aplikací a sociálních sítí tuto funkci má.

Šíření fake news může trestné, zejména pokud se jedná o poplašné zprávy a pomluvy. Lidé, kteří šíří fake news, si často neuvědomují, že se stávají nástroji cizích zpravodajských služeb, nebo osoby, která je zneužívá pro dosažení vlastních cílů.

O webech české dezinformační scény se dočtete mimo jiné v článcích na stránkách FORUM24, Evropské hodnoty nebo třeba Lupa.cz

 

Zdroj:

CENTRUM PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE, PEDAGOOGICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Fake News: Nepravdivé informace v online prostředí. 2017. Olomouc.

Evropská komise podniká další kroky proti falešným zprávám #FakeNews. Evropská komise [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/czech-republic/news/Postup_proti_fake_news_cs

Fake news a hoaxy. O2 Chytrá škola [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://o2chytraskola.cz/clanek/13/fake-news-a-hoaxy/11282

Hoax: Vakcíny MMR způsobují u dětí autismus. E-bezpečí [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/rizikove-jevy-spojene-s-online-komuni...

KOPECKÝ, Kamil. Jak si ověřit informace na internetu? E-bezpečí [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/prava-lez-na-internetu

Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Miloš Gregor, Petra Vejvodová, Zvol si info (projekt), CPress, 2018

Čtvrtek, 25. Březen 2021